Každé léto se opakuje stejný scénář. Tisíce studentů po přijetí na vysokou školu začnou řešit, kde budou od září bydlet. Hlavní vlna poptávky přichází během srpna a vrcholí v září, kdy už mají studenti potvrzené přijetí i rozvrh. Jenže právě tehdy už bývá výběr výrazně omezený.

Největší tlak je tradičně v univerzitních městech, jako jsou Praha, Brno, Olomouc, Plzeň, Hradec Králové nebo Ostrava. Malometrážních bytů je dlouhodobě nedostatek a studenti soupeří nejen mezi sebou, ale také s mladými páry, jednotlivci nebo lidmi stěhujícími se za prací. Rozhoduje rychlost, připravenost i schopnost doložit pronajímateli, že nájem bude pravidelně hrazen.

Koleje jsou lepší, ale soukromí vítězí

Za posledních pět let prošla řada vysokoškolských kolejí modernizací. Přesto stále platí, že mnoho studentů dává přednost soukromému bydlení. Hledají větší klid, vlastní režim, více soukromí a vyšší komfort.

Stále častější je model spolubydlení, kdy si tři až čtyři studenti pronajmou větší byt a rozdělí si náklady. Cena za osobu se pak často blíží kvalitnější koleji, přitom získají výrazně více prostoru i soukromí.

Jaké byty jsou nejžádanější?

Velký zájem je o menší byty 1+kk a 2+kk pro jednotlivce nebo dvojice. Ještě silnější poptávka ale směřuje po větších bytech 3+kk, 3+1 nebo 4+kk vhodných ke spolubydlení.

Studenti většinou nehledají luxusní design. Důležitější je funkční kuchyň, postel, pracovní stůl, pračka, kvalitní internet a dobrá dopravní dostupnost ke škole i brigádě. Velkým benefitem jsou neprůchozí pokoje, které poskytují dostatek soukromí.

Největší překvapení? Vysoké vstupní náklady

Mnoho studentů počítá pouze s měsíčním nájemným. Ve skutečnosti je při podpisu smlouvy potřeba připravit podstatně vyšší částku.

Vedle prvního nájmu se obvykle skládá vratná kauce, platí se zálohy na energie a služby, případně provize realitní kanceláři. Pokud byt není plně vybavený, přibývají i náklady na základní zařízení domácnosti.

Soukromý pronajímatel navíc neřeší akademický kalendář. Nájemní smlouva bývá uzavírána zpravidla na jeden rok a nájem se platí i během letních prázdnin, kdy student v bytě nemusí vůbec bydlet.

Co řeší pronajímatelé nejvíce?

Největší obavy pronajímatelů se většinou netýkají samotného studenta, ale stability nájemního vztahu. Chtějí vědět, kdo bude v bytě skutečně bydlet, kdo za nájem odpovídá a z jakých prostředků bude hrazen.

U mladších studentů bez vlastního příjmu proto často pomáhá, když financování garantují rodiče nebo jsou součástí smluvního vztahu.

Specifickou kapitolou je spolubydlení. Studentské vztahy bývají proměnlivé a složení nájemníků se během studia často mění. Někdo začne bydlet s partnerem, jiný se odstěhuje kvůli práci nebo hledá levnější variantu. Proto je důležité mít ve smlouvě jasně nastavená pravidla pro případné změny spolubydlících.

Nepodceňujte smlouvu

Ať už studenti hledají bydlení sami nebo přes realitní kancelář, základem je kvalitně připravená nájemní smlouva.

Součástí předání by měl být předávací protokol, seznam vybavení, stavy měřidel a ideálně také fotodokumentace bytu. Právě tyto dokumenty často předcházejí zbytečným sporům při ukončení nájmu.

Budoucnost patří studentským rezidencím

Výrazným trendem posledních let jsou soukromé studentské rezidence, coliving a mikrobydlení. Nabízejí vlastní pokoj, společné zázemí, internet, služby i komunitní život. Pro zahraniční studenty nebo mladé pracující představují velmi atraktivní alternativu ke klasickému pronájmu.

Pro investory jde o perspektivní segment, zejména v Praze, Brně a dalších univerzitních městech, kde dlouhodobě chybí dostupné nájemní bydlení. Úspěch ale nestojí jen na samotné nemovitosti. Rozhodující je kvalitní správa, služby a schopnost vytvořit prostředí, ve kterém budou chtít studenti dlouhodobě bydlet.