Nejrychlejší test dostupnosti bydlení není hypotéka ani úrok. Je to jednoduchá otázka: kolik metrů čtverečních si koupíte za jednu měsíční výplatu.
V Praze vychází starší byt v průměru kolem 136 000 Kč/m² a průměrná mzda zhruba 65 000 Kč. Výsledek je 0,47 m² za výplatu – ani půl metru vašeho budoucího bytu. Brno (resp. Jihomoravský kraj) je na tom podobně: 0,56 m². Proti tomustojí Ústecký kraj: 1,24 m², tedy zhruba trojnásobek Prahy.
A teď to podstatné: tenhle výpočet je ještě optimistický, protože pracuje s průměrnou mzdou. Na tu dvě třetiny lidí reálně nedosáhnou. Jinými slovy – „půl metru v Praze“ není standard. Je to horní odhad pro část trhu práce. Pro většinu domácností je to prostě ještě méně.
Kde to jde a proč to není univerzální návod
V médiích se jako nejdostupnější lokality objevují města typu Litvínov nebo Bílina – zhruba kolem 25 000 Kč/m². To nejsou místa, kam by se všichni spontánně stěhovali. Je to ukázka, jak moc se liší lokální poptávka, práce, perspektiva iriziko.
A paralelně běží opačný extrém: v nejatraktivnějších částech Prahy se objevují ceny kolem 250 000–300 000 Kč/m². To už není trh pro běžnou domácnost. To je jiná liga.
Pointa
Česko dnes není jedna realitní mapa. Jsou to minimálně dvě:
- Praha/Brno: mzdy nestíhají ceny.
- Část regionů: metr se „vydělá“ výrazně rychleji, ale s úplně jinou ekonomikou místa.
Pokud chcete bydlení řešit racionálně, začněte tímhle poměrem. Neřekne vám všechno. Ale řekne vám to nejdůležitější rychle: kolik metrů pořídíte za svoji výplatu.